4. kvadrant Vítězného náměstí
Mezinárodní architektonická soutěž
Praha - Česká republika

Nový pohled na Engela

Dostavba 4. kvadrantu představuje léta očekávané naplnění dnes již historického plánu Vítězného náměstí od architekta Antonína Engela. Náš projekt navazuje na jeho původní koncepci. Zároveň nabízí i širokou paletu veřejných prostranství, jež dokáží přilákat nejrůznější skupiny – obyvatele, návštěvníky i další uživatele území.

Vzhledem k tomu, že historie Vítězného náměstí je úzce spjata se vznikem samostatné Československé republiky, je symbolický význam jejích demokratických hodnot vyjádřen monumentální urbanistickou koncepcí a neoklasicistní architekturou. I dnes jsou tyto hodnoty neméně důležité, ale v širším pojetí zahrnují i lépe dostupné, inkluzívní a aktivizující prostředí. Náš návrh využívá potenciálu smíšené zástavby, aby vytvořil tzv. „demokratickou architekturu“, což je program nejrůznějších funkcí, typologií budov, veřejných prostranství a městského prostředí, který má pro každého něco. Usilujeme o vytvoření takových míst, jež jsou nejen funkční a esteticky působivá, ale dokáží přispět i k pohodě a hospodářskému, společenskému i kulturnímu životu celé čtvrti.

Otevřením Engelova geometrického uspořádání budov a jejich zpřístupněním veřejnosti vzniknou na pozemcích podél Technické ulice dvě kontrastní stavby. Na jedné straně to je nové náměstí lákající lidi k zastavení, posezení a prosté radosti ze života. Na druhé straně to je tradiční obytný blok s částečně veřejným vnitroblokem, jakási zelená oáza, jejíž mikroles vytváří příjemné místo k bydlení. Parter tohoto bloku je dobře propustný a jsou pro něj charakteristická otevřená průčelí, vchody, průchody, uličky, zákoutí a náměstíčka. První podzemní podlaží rezidenčního bloku je pokračováním parteru a nabízí tak další možnosti pro veřejné využití. Má rovněž přímé napojení na vestibul metra A, na obchodní pasáž, kulturní centrum, kancelářskou budovu a vysokou školu.

Navržené řešení celého souboru budov je velmi dobře promyšlené a tvoří pestrý celek s výrazným rukopisem. Výsledkem je vše zahrnující a přívětivá městská zástavba s bohatým a mnohovrstevnatým významem, jakási koláž nejrůznějších tvarů a prostranství v lidském měřítku, kde se každý cítí dobře.

Historie, současnost, budoucnost

Náš návrh si klade následující čtyři cíle:

#1 Dokončit Engelovu vizi Vítězného náměstí s přihlédnutím k novým potřebám města včetně promyšlené skladby funkcí, které do Dejvic přinesou novou energii.

Dostavba půlkruhové části Vítězného náměstí vyzdvihne silné stránky geometrické koncepce a zakončí hlavní osu dejvického kampusu. Vznikne tak nový prostor pro studenty, obyvatele Dejvic i celé Prahy. Díky napojení na městskou infrastrukturu, rozmanitosti prostranství a vyváženému mixu funkcí vznikne prostor pulzující životem každý den v roce.

#2 Vytvořit nový urbanistický koncept se symetrickými bloky a kvalitním, dobře napojeným veřejným prostranstvím, které je ve všech směrech dobře prostupné a podporuje aktivaci městského parteru.

Dva vedle sebe stojící bloky mají stejný půdorys, ale každý má svůj vlastní kontext. Západní blok končí v prostředním úseku Zikovy ulici zapuštěným náměstím. To funguje jako živé centrum kancelářské a univerzitní části. Severní část je určena pro bydlení a skládá se z hybridního bloku s polouzavřeným vnitroblokem, jenž obyvatelům i návštěvníkům poskytuje klidné zákoutí. Oba bloky jsou ze všech stran napojeny na hlavní pěší trasy, jsou prostupné a netvoří tak žádnou bariéru. Pro aktivaci ulic je parter směrem do města otevřený pro umístění menších provozoven. Směrem do vnitrobloků pak nabízí posezení a klid uprostřed rušného města.

#3 Navrhnout řešení inspirované architekturou Dejvic, jež nabízí zdejším obyvatelům i návštěvníkům nové možnosti bydlení, práce, vzdělávání a kulturního vyžití.

Jednotlivé fasády se liší svou kompozicí, která vypovídá o funkci budovy, jejím kontextu a zaměření. Vzniká tak mix, jenž odpovídá měřítku typických dejvických domů, jejich bohaté materiálové kompozici a drobným detailům. Ztvárnění fasád bytových domů vytváří prostor i pro další funkce. Uliční parter doplňují atria obou velkých budov, kancelářské a vysokoškolské, jež budou kypět životem i v zimních měsících. Navržená koncepce je otevřena dalšímu dopracování společně s investory jednotlivých staveb. Kulturní centrum na konci Technické ulice představuje nové místo na kulturní ose Dejvic.

#4 Vytvořit účinné a udržitelné struktury s použitím kvalitních materiálů, jež obstojí v čase a jež promyšlenou infrastrukturou přispějí i k řešení klimatických problémů současného města.

Koncepce udržitelného urbanismu a veřejných prostranství vyžaduje multidisciplinární přístup. Navrhujeme vysoce energeticky účinné budovy s dobře řešenými veřejnými prostranstvími, jež podporují ekologický způsob dopravy. Projekt zelené infrastruktury se skládá z husté sítě plošných i solitérních vegetačních prvků, jako jsou např. porosty trvalek či stromořadí. Zelená infrastruktura pomáhá snižovat účinek tepelného ostrova, zlepšuje kvalitu ovzduší a zadržuje dešťovou vodu ze zpevněných povrchů a střech budov. Řešení obsahuje udržitelné materiály jako např. dřevo nebo recyklované materiály. Preferujeme využití materiálů z místních zdrojů.

Místo, které spojuje

V prvním kole soutěže jsme definovali jako hlavní ambici našeho návrhu vytvořit "místo, které spojuje" prostory, lidi a děje do uceleného, strukturovaného a přehledného urbánního prostředí centra Dejvic a celé městské části Praha 6.

Od počátku bylo pro náš koncept klíčové respektovat zavedené způsoby urbánního užívání a postavení Vítězného náměstí v chování lidí, v dynamice města a životě městské části.

Náš návrh se vrací k jednotlivým tématům návrhu Antonína Engela. Klíčová je pro nás jeho vize pro Technickou ulici, kterou Engel vytyčil jako univerzitní třídu ukončenou triumfálním obloukem vůči Vítěznému náměstí a vypointovanou výškovou budovou rektorátu na severu. Soustředíme se na jasné prostorové vymezení univerzitní třídy a její vztah k Vítěznému náměstí. Cítíme, že každý prostor má jinou funkci a hierarchii v systému veřejných ploch Dejvic. Vítězné náměstí svým měřítkem a využitím konstituuje zejména obchodně-reprezentační funkci centra městské části Prahy 6. Technická ulice a její křížení se Šolínovou ulicí, kde zakládáme piazzettu, pak pojímáme jako více komunitní a kulturně-společenský prostor.

V návrhu posilujeme rozdílné charaktery obou náměstí. Obchodní charakter Vítězného náměstí posilujeme linií průběžné obchodní pasáže napojené na stanici metra Dejvická.

Naopak piazzetta je platformou pro dvojici veřejných institucí, VŠCHT a nového kulturního centra, které svým programem a otevřeností vyživují kulturně-obchodní osu Dejvic a stabilizují její průběh na rozhraní vysokoškolského kampusu a městské struktury. Vnímáme tento prostor jako platformu pro otevřenou komunikaci, jako bránu do centrálních Dejvic a současně bránu do akademického kampusu. Věříme v synergii obou institucí, díky kterým se může místo stát důležitým ohniskem posilujícím úlohu 4. kvadrantu jako kulturně-společenského těžiště Dejvic, které by mělo nabýt celopražský význam.

Pražské Vítězné náměstí a Dejvice

Vítězné náměstí je srdcem Dejvic i celé Prahy 6. Během let se Dejvice staly jednou z nejúspěšnějších čtvrtí Prahy, jsou elegantní, mají městský ráz, jsou oblíbené, luxusní a rozmanité. Představují soudržnou, krásnou a klasickou městskou čtvrť, kde se monumentálnost snoubí s běžným životem. Mají osobitou a půvabnou architekturu a jejich Engelova urbanistická koncepce je koherentní, avšak zároveň i tvůrčím způsobem pracuje s neoklasicistním urbanismem.

Čtvrtý kvadrant

Na Vítězném náměstí, jež tvoří střed Engelova urbanistického plánu, chybí jedna část, a to 4. kvadrant. Engel ho navrhl jako dominantní část náměstí s monumentálním obloukem na začátku Technické ulice.

Dokončený urbanistický plán

Náš návrh si klade za cíl dokončit Engelův urbanistický plán tím, že se vrátíme k jeho původním záměrům pro 4. kvadrant a upravíme ho pro budoucí potřeby. Navrhujeme dva bloky budov, první pro požadované kanceláře a VŠCHT a druhý blok jako obytný.

Filigrán

Fasáda budov připomíná závoj, jakýsi filigrán z nízkouhlíkového materiálu, který rezonuje s původní Engelovu koncepcí a představuje klíčovou část projektového řešení. Tento filigrán je citlivě přizpůsoben různým programům a potřebám, vytváří pestrou škálu provázaností, čímž dává vzniknout překrásně proměnlivému kvadrantu s osobitým charakterem. Někde je tento filigrán hustý, v jiných místech nebývale otevřený a přístupný.

Zelený kvadrant

Tento kvadrant je opravdu zelený. A to doslova tím, že na balkónech a střechách rostou za filigránovým závojem stromy a keře, zeleň se pne i před fasádami a zdmi. Je zelený i z pohledu udržitelnosti tím, že jsou použity nízkouhlíkové materiály, instalovány fotovoltaické panely a retenční nádrže pro zadržování vody. V průběhu času se zelený kvadrant změní v oázu bujné vegetace. Může se tak stát pulzujícím místem s bohatou nabídkou kultury a velkým počtem uživatelů, jež dohromady svedl zelený příkrov.

Vítězné náměstí v centru pražských Dejvic bylo koncipováno jako monumentální reprezentativní prostor. Jako symbol hrdosti a síly nově vznikající demokracie. Během 20. století na sebe demokracie nechávala dlouho čekat, a tak i místo trpělivě čekalo na své dokončení. Dnes je pod vlivem minulosti toto rozsáhlé území vnímáno spíše jako obrovská dopravní křižovatka než jako původně zamýšlený symbol.

Území nabízí řadu výrazných kontrastů. Když se vydáte do navazující rezidenční zástavby Dejvic a Bubenče, ocitnete se v místech, jež mají úplně jinou kvalitu. V klidných ulicích najdete široké mozaikové chodníky osázené vzrostlými stromy. Útulná náměstíčka a plácky vás budou vítat svými restauracemi a kavárnami. Uvidíte dětská hřiště obsypaná rodinami s malými dětmi.

Čtvrtý kvadrant Vítězného náměstí hraje v této hře kontrastů zajímavou roli. I když roky ležel tento rozsáhlý prostor ladem, lidé ho začali využívat jako svůj vlastní. I přes jeho nevalnou urbánní kvalitu to pro místní obyvatele byla velká, volně dostupná plocha, jakou potřebovali. Běžnou věcí se zde staly farmářské trhy a různé kulturní akce, jež z tohoto prostoru učinily nezbytnou součást života obyvatel této čtvrti.

Náš návrh respektuje původní plán z roku 1920, avšak místní obyvatelé a jejich vztah k tomuto místu nás inspirují jít dál než jen k pouhému naplnění stoletého plánu. Vycházíme z kvalit městského prostředí navazujících rezidenčních částí Dejvic a plně využíváme možnosti špičkové dopravní obslužnosti. Proto navrhujeme otevřít jinak pevné uliční fronty a zachovat tak celé území otevřené veřejnosti.

Naší vizí je dokončit blokovou urbanistickou strukturu čtvrti a zároveň ve vnitroblocích vytvořit nové pulzující prostory pro veřejnost - vdechnout tak život do nových společenských a komerčních plic Prahy 6.

Místo s minulostí pro současnost a budoucnost

Vítězné náměstí bylo navrženo před sto lety, přesto zůstává toto velkolepé urbanistické gesto nedokončené. To se v brzké budoucnosti změní. Naše odpověď na tuto náročnou úlohu spočívá v dokončení chybějící části náměstí a respektování jeho historie, původního návrhu a stávajících budov. Doba však pokročila. Naše životy, práce a způsoby pohybu a setkávání jsou dnes jiné než před 100 lety. Proto by měl chybějící kvadrant odrážet i současné a budoucí potřeby. Výsledkem by měl být prostor, který propojuje dobu, prostory, lidi a využití. Tím se stane aktivním a živým místem sám o sobě.

Věříme, že dobře navržený kvadrant v mnoha směrech přispívá ke kvalitě městského prostředí. Z pohledu urbanismu tvoří Engelův plán výrazný rámec, který vyžaduje odezvu. Hmotový objem by měl dotvářet Vítězné náměstí budovami, jež rezonují a komunikují s okolím, ale zároveň mají svůj osobitý ráz. Na úrovni parteru by měla být nová zástavba prostupná, jak to v současnosti umožňuje volná plocha, a propojovat veškeré důležité body, jako jsou univerzitní kampus, stanice metra a autobusové zastávky. Oblast by také měla nabízet místa pro odpočinek a setkávání. Co se týče programu, měl by být podpořen pěší provoz s aktivním parterem, který neustále pulzuje  prostředím pro odpočinek a únik od rušného městského života. Městská prostranství a budovy by měly být navrženy s ohledem na jejich trvanlivost, aby neztratily relevanci v průběhu času, ale zároveň by měly být flexibilní a přizpůsobit se budoucím změnám.

Urbanistická studie Vítězného náměstí tak, jak byla navržena Antonínem Engelem, zůstala fragmentem. Její podstatou byl tradiční urbanismus uzavřených městských bloků s jasně definovanými uličními prostory a symetrickým náměstím tvořícím centrum čtvrti i monumentální symbol samostatnosti nové republiky.

Cílem projektu je co nejpřirozenějším způsobem dokončit původní urbanistickou koncepci a zároveň do ní integrovat podmínky a potřeby dnešního města. Projekt proto doplňuje oba chybějící bloky a dotváří jak prostor náměstí, tak i okolních ulic. Specifický způsob symetrie, velikost jednotlivých bloků, materiály a měřítko fasád jsou přitom současné a zároveň nově interpretují základní zónování a architektonické členění engelovské zástavby.

Při integraci obou bloků do stávající situace projekt respektuje doporučené řešení dopravní obsluhy a existující topografii. Přitom chce generovat synergie mezi zadáním požadovanými různými částmi funkčního programu: obchody, službami, vysokou školou, kancelářemi a bydlením. Taková přirozená směs různých funkcí a pestrost veřejného života pro nás představuje vynikající vlastnost tradičního evropského města.

Základním organizačním prvkem projektu je křížení dvou pěších spojnic: monumentální osy ulice Technické, která byla základním prvkem Engelovy koncepce spojující dejvický kampus s Vítězným náměstím, a na ni kolmo navazující obchodní pasáž, jež přirozeným způsobem spojuje stanici metra Dejvická s ulicí Jugoslávských partyzánů a obytnou čtvrtí severovýchodních Dejvic. Tato spojení respektují pěší provoz a dělí oba plošně veliké bloky na menší celky. Spolu s dalšími průchody člení vnitrobloky, vytvářejí pěší zkratky mezi různými prostory i funkčními jednotkami a nabízejí širokou škálu veřejně využitelných klidných vnitrobloků se zahradní úpravou v dopravně velmi zatíženém území.

Cílem návrhu, který před sto lety vypracoval Antonín Engel, bylo vytvořit odvážnou a hrdou centralizovanou čtvrť s širokými komunikacemi a výraznými pohledovými osami. Navrhujeme dokončit Engelovu vizi velkého centrálního náměstí, ale s jedním hlavním zaměřením: na prvním místě jsou lidé.

Engelovy předimenzované bloky splňují ambici jeho plánu být reprezentativní, ale jejich velikost brání přirozenému využití těmi, kteří by z něj měli mít největší užitek: jeho uživatelé. Rozdělením bloků na tři menší části rozšiřujeme veřejný prostor do zástavby a lákáme lidi do městského prostředí, jež má návaznosti, otevírá průhledy a zprostředkovává nejrůznější prožitky v míře přiměřené lidskému konání. Městský parter podél hlavních ulic je protažen do samotného 4. kvadrantu, čímž se vytváří více možností pro pulzující městský život.

Námi navržené členění na tři části se plynule začleňuje do Engelova plánu. Výrazné geometrické uspořádání jeho původního plánu se opakuje i ve 4. kvadrantu, avšak v jiném měřítku. Členění totiž není jen abstraktním geometrickým pokračováním, ale je harmonicky sladěno s bezprostředním okolím. Osa ulice Zikovy je prodloužena do zájmového území, čímž se otevírá průhled na kopuli Teologické fakulty na protilehlém konci a vybízí tak ke vstupu do této části. Hlavní vstup do metra v jižníčásti je dalším vstupním bodem přirozeně navádějící chodce do zástavby. Celkový obrys zástavby kopíruje původní uliční síť a je jasně čitelný ze všech stran. Bloky zapadají do průčelí budov orientovaných směrem do náměstí, výška budov a sklon střech odpovídají stávajícím budovám.

Dejvice jsou charakteristické blokovou strukturou zástavby. Většina vnitrobloků je však uzavřená, soukromá a vnějšímu světu a veřejnosti skrytá. Návrh dostavby Vítězného náměstí vychází z charakteru dejvické blokové zástavby a respektuje měřítko bloku univerzitního kampusu. Návrh tak doplňuje chybějící segment náměstí superblokem s veřejným sdíleným vnitroblokem, který zároveň zachovává průchodnost území. Tím se rozšiřuje veřejné prostranství na budoucím zrekonstruovaném náměstí o klidný a zelený vnitroblok.

Vnější svět bloku vychází z formálního výstavního urbanismu a svojí architekturou posiluje kontext Vítězného náměstí. Vytváří aktivní parter a jasně čitelnou prostorovou hierarchii. Naopak kontrastní vnitřní svět je charakterizován menšími "mikrosvěty" s výrazně odlišným měřítkem.

Díky umístění podzemních podlaží pod obvod bloku vzniká dostatek rostlého terénu pro vzrostlou zeleň, která je hlavním prvkem mikroklimatu vnitrobloku. Postupný přechod od veřejné otevřené zahrady k intimnějšímu a meditativnímu prostoru vytváří přirozený přechod veřejného prostoru. Aktivní vnější okolí a klidnější vnitřní nádvoří tak vytvářejí vyváženou a rozmanitou kombinaci veřejných prostorů.

Nový městský blok slouží jako důležitá průchozí trasa i atraktivní cíl. Průchodnost bloku je zajištěna štěrbinami, které zároveň člení blok na jednotlivé funkční části. Průchody novým městským blokem jsou koncipovány jako pasáže, které lze využít různými způsoby, a vytvářejí tak živou zónu mezi vnitřním a vnějším světem.